Jak vzniká rakovina II
Příčina
nádorových onemocnění jsou změny genetické informace nebo-li mutace
v genech důležitých pro buněčné dělení. Jejich potřeba několik, aby se celý
systém, který kontroluje buněčné dělení, zhroutil. Mutace mohou
probíhat spontánně bez jakéhokoliv vlivu. Mohou být vyvolány mutagenními
látkami, které jsou všechny potenciálně karcinogenní. Tzn. že vyvolávají mutace
a mohou vyvolat vznik nádorového onemocnění.
Normálními
metabolickými procesy vznikají v našich buňkách reaktivní kyslíkové
radikály (ROS), které mohou rozrušovat naši genetickou informaci nebo jiné
molekuly. Tyto částice mohou vznikat i působením potenciálně škodlivých
chemických látek. Tzn, že tyto chemické látky jsou mutagenní,
až když projdou metabolismem našeho těla.
Mutagennní/karcinogenní
látky se mohou vyskytovat v našich potravinách. Mohou vznikat nevhodnou tepelnou
úpravou bílkovin (přepálené maso, uzení, grilování), kdy vznikají
karcinogenní nitrosaminny, heterocyklické aminy (IQ) a polycyklické aromatické
uhlovodíky (PAU). Mohou vznikat pyrolýzou tuků (přepálený olej), kdy vznikají
karcinogenní PAU. Mohou také vznikat karamelizací cukrů, kdy vznikají zase jiné
heterocyklické sloučeniny. Z potravin obsahující škrob se přílišným
pečením či smažením vytváří karcinogenní akrylamid (přepražená káva, spálené lupínky, spálený chléb - při teplotě vyšší než 120 °C).
Další mutagenní,
potenciálně karcinogenní látky, jsou látky kontaminující naše životní
prostředí. Většinu jich už známe. Patří mezi ně polychlorované dioxiny a PAU,
které vznikají přirozeně nedokonalým spalováním organické hmoty (např. hoření
lesů, spalovací motory), dále polychlorované bifenyly (PCB), které se vyrábějí
v průmyslu, nebo ftaláty, které jsou součástí plastových hmot.
Z prvků, které nám mohou tímto způsobem nejvíce škodit, jsou to rtuť,
olovo, arsen, kadmium, chrom, azbest a nikl....
Už mnoho let je
známo, že nejjedovatější látky na světě jsou mykotoxiny, nebo-li sekundární
metabolity plísní. Mají mnoho toxických účinků a navíc jsou karcinogenní. Patří
mezi ně aflotaxin, který se může vyskytovat v cereáliích, burácích, ořechách,
oříškách a v koření, dále ochratoxin, který se může vyskytovat v cereáliích, luštěninách,
mléku a ve vnitřnostech zvířat. Dále mezi ně patří patulin, který se vyskytuje v jablkách a v jiném ovoci s hnědou hnilobou.
Karcinogenní je cigaretový kouř. Skládá se ze 4000 nejrůznějších sloučenin, z nichž mnohé jsou škodlivé. Způsobují 90% případů rakoviny plic a mimo jiné i přibližně 30% všech ostatních nádorových onemocnění (např. karcinom žaludku nebo močového měchýře).
Výčet není
zdaleka úplný. Další faktory, které mohou způsobit vznik nádorového onemocnění
jsou faktory působící na nás zevnějšku, jako některé viry, UV záření,
ionizující záření (rentgenové, gama záření a záření alfa částic) a některé
další chemické látky, které jsou skryty v laboratořích a v běžných podmínkách
se nevyskytují (např. etidium bromid, modifikované báze, kys. dusičná).
NA závěr něco pozitivního: V buňkách máme několik přirozených systémů, které jsou schopny opravovat mutace v naší genetické informaci. Dále náš imunitní systém je schopný zabíjet nádorové buňky. Pravděpodobně u většiny z nás často nádorové buňky vznikají, ale imunitní systém se s nimi dokáže vypořádat. Jak dokonale se vede bitva s nádorovými buňkami záleží na tom, co jsme dostali do vínku od svých příbuzných. Takže záleží na našich vrozených schopnostech a na životním stylu, kdy a kde vznikne nádorové
onemocnění.
Kohoutová a kol.: Lékařská biologie a genetika (II.díl), Karolinum 2012
Thompson & Thompson: Klinická genetika, 6.vydání
