Jak se připravují klasické vakcíny + obecné info - I.část

   Když to řeknu velmi velmi zjednodušeně, dříve v minulosti se očkovalo účinnějšími vakcínami, které nebyly tak bezpečné. Připravovaly se z těch nejpatogenějších kmenů, a bylo jich více atenuovaných/živých a inaktivovaných, než se vyzkoušely i jiné typy – dle postupujících znalostí daných mikrobiologů a posléze imunologů. Dnes se očkuje již bezpečnějšími vakcínami (které nemohou způsobit dané onemocnění), ale protože nejsou sami o sobě tak silné/imunogenní/účinné, musí se spojovat, nebo-li konjugovat.

Doporučuji číst po částech, vše zelené je o bakteriích, vše fialové je o virech. A za druhé, asi budou potřeba některé vysvětlivky, nenechte se tím odradit, když tak přeskočte:

Aktivní imunizace je neterapeutický postup, je to proces naučení, vycvičení imunitního systému člověka, zvířete, aby se uměl bránit infekci. Docílí se podáním cizorodých antigenů (Ag). Vyvíjí se v rámci týdnů, ale přetrvává velmi dlouho/léta, vzniká při tom buněčná paměť, paměťové T a B lymfocyty, jejichž životnost jsou měsíce až roky.  Přirozená imunizace probíhá každý den našeho života, kdy se setkáváme s infekcemi a přežijeme je. V tomto bodě na vás musím apelovat, abyste si zkusili zjistit, kolik dětí u vašich předků přežívalo a kolik ne, když ještě nebylo zavedeno očkování. Umíralo se na záškrt, černý kašel, vzteklinu a pravé neštovice atd. Moje prababička byla z třinácti dětí a dospělosti se dožily jen tři dívky. Jak to bylo u vás? K vakcinaci se používali ty nejvirulentnější/nejzákeřnější kmeny. Otázka je, kolik se jich původních dochovalo do dnešních dnů. Ty, které se používaly pro přípravu původních vakcín, většinou již neexistují. Ale jak bakterie, tak viry podléhají evoluci (mění se v čase), rekombinuje se jejich DNA a RNA a díky tomu můžeme být velmi silně překvapeni, čím novým budeme v budoucnosti infikování.
Přidávám zajímavost z historie: jak se umíralo v rodině Marie Terezie (1717-1780), císařovny a české královny. Z 16 dětí celkem, 6 z nich zemřelo v dětském věku. Umírali i její vnoučata. Nebyla to tedy jen záležitost nedostatku jídla a hygieny! Tady jsou čísla a jména: Marie Alžběta zemřela ve věku 3 let, Marie Karolína ve věku 1 roku, Josef II.: jeho děti Marie Terezie a Marie Kristýna zemřeli na zápal plic a po narození. Jeho první žena Isabela Parmská zemřela v dospělosti na pravé neštovice, Karel Josef ve věku 15 let zemřel na pravé neštovice, Leopold II: Jeho dvě děti nepřežily útlé dětství. Marie Karolína = mrtvé narozené dítě, Johanna Gabriela: zemřela ve věku 12 let na pravé neštovice, Marie Josefa: zemřela ve věku 16 let na pravé neštovice, Marie Karolína: jejích 11 dětí nepřežilo útlé dětství, Ferdinand Karel: jeho tři děti nepřežily útlé dětství.
Vakcinace začala už v roce 1770 první valorizací. (Já si myslím, že smrt dětí a vnoučat Marie Terezie k tomu přispěla). Tedy proběhla první valorizace = podávání prvních variol – původců pravých neštovic (ds DNA virus Poxviridae), které byli upraveny různými způsoby. V roce 1789 začala probíhat vakcinace kravskými neštovicemi, protože si někdo všiml, že dojičky u krav s kravskými neštovicemi jsou na pravé neštovice imunní!!! Hurá!! A tímto objevem to vše začalo…tedy vymýcení pravých neštovic těmi planými (dsDNA virus Varicella zoster) neštovicemi. V roce 1958-60 Kisling a Fenje zavedli purifikaci (čištění) očkovacích látek. Odstranili tím mnoho vedlejších reakcí nečištěných vakcín. Purifikované vakcíny mají vzácné a vesměs lokální vedlejší reakce u většiny populace. Vysvětlení je v použití lidského albuminu, což je stabilizátor a nosič mnoha látek v našem těle. Poslední postižená pravými neštovicemi byla Janet Parkerová (1978) a pravděpodobně se jednalo o únik z laboratoře (detaily jsem zapomněla). Dne 2. září 1978 Janet Parkerová zemřela. Onemocnění její matky proběhlo naštěstí jen mírně (asi záležitost dávky) a díky razantním protiepidemickým opatřením již nedošlo k dalšímu šíření nákazy. Janet Parkerová byla tak poslední obětí pravých neštovic na světě. Významným argumentem pro ukončení vakcinace proti pravým neštovicím byly značné finanční náklady na očkování a tak od počátku 80. let bylo postupně očkování proti pravým neštovicím ve všech zemích světa zrušeno.

Jaké je  a proč je povinné očkování? Pro zopakování uvedu trochu infekční patologie, v závorkách uvádím úmrtnost, dodnes jsou tyto choroby aktuální, jinak výčet je na úplném konci dokumentu. Kromě pravých neštovic nejsou ostatní eradikované – vymýcené.

bakterie:

a teď virečci:

• zarděnky způsobené +ssRNA Rubella virem, přenáší se vzduchem, způsobuje zánět nervů, vrozený rubeolový syndrom – hluchotu, slepotu, vrozené vady srdce, mentální retardace, potraty, (úmrtnost 33% u dětí!!!). (Nepřála bych to ani nepříteli), obrázek č. 3

• spalničky způsobené -ssRNA Measles morbillivirem, přenáší se vzduchem, způsobí zápal plic, encefalitidu (zánět mozku), hluchotu, slepotu
• příušnice způsobené -ssRNA Parotitis virem, přenáší se vzduchem, způsobuje zánět vaječníků, varlat, zánět slinivky břišní, hluchotu, vzácně v dospělosti sterilitu a zánět příušní žlázy obrázek č. 4

Očkování není záležitostí dětských nemocí, pro většinu z nich není povinné očkování, nebo není vůbec. Dětské nemoci s oficiálním očíslováním uvádím dole, povinné očkování je jen proti spalničkám (1.) a zarděnkám (3.). Jejich seznam:

  1. nemoc – spalničky způsobené -ssRNA Measles morbillivirem
  2. nemoc - spála způsobená Streptococcus pyogenes, viz obrázek č. 5

 3. nemoc – zarděnky způsobená +ssRNA Rubella virem
 4. Filatov-Dukeho nemoc = "pseudospála"  
 5. nemoc Erythema Infectiosum způsobená ssDNA lidským parvovirem B19, viz obrázek č. 6 
 6. nemoc Exanthema Subitum způsobena dsDNA virem, je to vyrážka způsobená lidským herpesvirem 6 a 7, na obr. č. 7

7. nemoc/syndrom ruka-noha-ústa způsobená +ssRNA viry – Coxsackievirus A16, Enterovirus 71, obr. č.8

Antigeny

Abych vysvětlila, jak se tvoří vakcíny, musím nejdřív vysvětlit, jaké antigeny se používají k očkování. Antigen je cizorodá molekula pro tělo, na kterou tělo imunologicky reaguje. Antigen, na který se vyvíjí imunologická reakce, se nazývá imunogen. Toxin/anatoxin (bakteriální) je antigen/imunogen produkovaný živým organismem, k zároveň má škodlivé účinky na hostitele a vyvolává jeho poškození. Existují dva druhy. Exotoxiny jsou látky bílkovinné povahy, které produkují a uvolňují do okolí některé živé bakterie (nebo houby). Jsou termolabilní (podléhají vysoké teplotě) a používají se k přípravě vakcín jako toxoid nebo-li anatoxin, např. difterový (záškrt) a tetanový toxin. Jsou důležité pro očkování, protože jsou to bílkoviny! Endotoxin, který je součástí stěny Gram- bakterií, se uvolňuje až po rozpadu buňky z obalových struktur. Je termostabilní, a tvoří ho lipopolysacharid (LPS). Kapsule je pouzdro, vnější ochranná vrstva některých Gram+ a Gram- bakterií. Bývá polysacharidové povahy (složité cukry), a je to významný faktor virulence/patogenity. Nejlepší imunogeny jsou molekuly bílkovinné povahy! Naopak cukry (sacharidy) a tuky (lipidy) jsou velmi špatné imunogeny, nevyvolávají silné imunitní reakce. Bohužel cukry a tuky jsou velmi často molekuly součástí obranných mechanismů bakterií a proto důsledek špatné imunogenicity infekčních molekul jsou konjugované/kombinované vakcíny. př. bílkovinný antigen záškrtu nebo/a tetanu + antigen cukerné povahy proti streptokoku, hemofilu atd. Proto existují bi/tri/hexavalentní vakcíny, což jsou kombinované vakcíny se složkami proti několika typům infekčního agens. Kombinováním se imunogenní účinek všech zvyšuje. A došlo také k redukci počtu vpichů z 18 na 8 od roku 2007!
Atenuované vakcíny jsou živé kompletní, jsou to oslabené infekční agens. Vyvolávají největší obavy, ale jejich testování probíhalo na milionech buněk a zvířat, kdy se posuzovalo, kolik dní a jak dlouhý čas musí být oslabované, aby nezabily ani jednoho živého tvora, ale aby stále imunizovaly. Proces atenuace je nejčastěji lyofilizací, což je sublimace zmrzlé vody při nízkém tlaku a teplotě. Na obrázku č. 8 je lyofilizátor. 

Nepovinná atenuovaná vakcína proti tuberkulóze (TBC) byla a je živá vakcína. Do roku 2009 jsme jí byli očkováni všichni, dnes není očkování povinné. Původcem je aerobní (potřebuje kyslík) nesporulující (neumí přežít v drastických podmínkách), pomalu rostoucí acidorezistentní bakterie Mycobacterium tuberculosis. Důležitou osobou je Robert Koch, který objevil bakterii (1884) a dostal za to Nobelovu cenu v roce 1905. Název vakcíny je BCG (Bacillus Calmette–Guérin) vakcína a připravuje se tak, že kmeny pro vakcíny se namnoží a pak se lyofilizují. C-G předali původní kmen všem a dnes je již ztracen. Dnešní vakcína u nás pochází z Bulharska. Pamětníci (i my) si vzpomenou na Mantouxův test na kůži, zda už jsme se s bakterií setkali, či ne. Test je podání výtažku z filtrátu starých, autolyzovaných (samonatrávených) kultur baktérií do kůže. Dle reakce na kůži se očkovalo či ne. Očkování nebylo/není prevencí, ale brání rozsevu, zpomaluje růst a zvyšuje obranyschopnost organismu. Nesmí se očkovat v těhotenství. Brání částečně i před vypuknutím lepry (Mycobacterium leprae). Zajímavé a hrozné je, že bakterie na růst potřebuje speciální média s tuky z vajíček, jinak nevyroste. (Po první vlně covidu jsem nechala všechny své děti oočkovat proti TBC, protože se mi líbil fakt, že státy, kde se očkovalo v minulosti BCG vakcínou, měly o velké procento nižní úmrtnost na covid-19). A také tuberkulózu může mít dnes každý bezdomovec na ulici. 
Atenuované vakcíny jsou vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Původci jsou o dvě stránky nahoře, jejich příprava je založena na kultivaci ve špatných podmínkách (pro ztrátu virulence) a posléze na lyofilizaci. Vakcína proti spalničkám se připravuje kultivací viru JEN na kuřecích embryích a to 85 pasáží (umíte si to představit, kolikrát to museli zkoušet a jak dlouho to trvalo, než přišli na to, že 85 přendání a nakultivování je to pravé) a pak se vše lyofilizuje. Vakcína proti zarděnkám se připravuje kultivací viru na lidských diploidních buňkách (25 pasáží), a pak se lyofilizuje. Vakcína proti příušnicím se připravuje kultivací JEN na kuřecích embryích, a na lidských diploidních buňkách a pak se lyofilizuje. Na obrázku č. 10 je kuřecí embryo. Jako studenti před mnoha lety jsme se učili, že virové kmeny pro vakcinaci a studium se pěstují jen na kuřecích embryích. Museli jich používat milióny, než všechno otestovali. Dnes už používají i lidské buněčné kultury ze živých dárců.

Více atenuovaných/živých vakcinačních kmenů se u nás v ČR nepoužívá. Neznamenala jsem žádné propuknutí tuberkulózy nebo spalniček, zarděnek či příušnic po očkování. Ač jsou živé/atenuované, tak nejsou nejpalčivější problém v tomto oboru. 
Inaktivované vakcíny jsou neživé kompletní (mrtvé agens), vyvolávají slabší imunitní reakce než atenuované, ale jsou bezpečnější. Sami o sobě nemůžou vyvolat dané onemocnění. Paradoxem je, že ač neživé, některé vyvolávají více kontraverze než živé. 
Nepovinná vakcína proti vzteklině je kvůli 99,90% úmrtnosti jedna z nejpotřebnějších. V minulosti se očkovalo tzv. Hempton vakcínou, což byl fenolem inaktivovaný -ssRNA Rhabdoviridae virus a očkovací látky byly podávány do břicha. Myslím, že pocházela z východu (ruská?). Už v roce 1997 se očkovalo v ČR novým typem vakcíny, virus se kultivoval (lidské diploidní fibroblasty, fetální opičí ledvinné a vero buňky), odebrala se tekutina nad kulturou buněk, (ultra)filtrovala se, (ultra)centrifugovala se, inaktivovala se β-propiolaktonem, což je dobře mísitelná vysoce toxická kapalina, a nakonec se lyofilizovala. Tato vakcína se injikuje střídavě do paží. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z nezávažnějších infekcí, pokaždé když je dotyčný ohrožen vzteklinou, dostává vždy kombinaci pasivní imunizace (ERIG, HRIG) i aktivní imunizace (inaktivovaný virus). (S touto imunizací mám osobní zkušenost). 
Vakcína proti dětské obrně je inaktivovaná vakcína proti onemocnění způsobené +ssRNA Poliovirem. Virus se kultivuje (lidské diploidní fibroblasty, fetální opičí ledvinné a vero buňky), inaktivuje se formalínem/formaldehydem po dobu 6 dnů. Formaldehyd je silně toxická látka, která ničí/fixuje všechny bílkoviny a to natrvalo! Z historie je známo jméno Salk a Sabin, kteří přinesli světu dvě vakcíny, atenuovanou/orální (Sabin) a inaktivovanou/injekční (Salk). V jejich době se na ně stáli několikakilometrové řady a oni byli oslavováni jako hrdinové. Díky těmto vakcínám došlo téměř k eradikaci dětské obrny. Salkova trivalentní (podtyp A, B, C) obsahovala mutanty s nízkou virulencí, a proto nebyla tolik účinná. Bylo mnoho pacientů i přes očkování s paralytickou formou poliomyelitidy. Naopak Sabinova vakcína byla živá/atenuovaná, dávky byli monovalentní (na určitý podtyp), byla účinnější než Salkova a poskytovala delší imunitu. Podávala se orálně, a tedy byla určená řekněme "masám". Já a také moje generace jsme dostávali vakcínu orálně… tedy na úrovni Sabinovy vakcíny. Bivalentní vakcíny atenuované/živé a podávané orálně se ve světě používají k eradikaci dětské obrny, jeden typ je eradikován. Teď trochu odbočím: I já ze svého okolí znám/-la jsem jednu osobu, která po očkování byla postihnuta dětskou obrnou. Podotýkám, pokud se virus inaktivuje formalínem nebo něčím jiným toxickým, bílkoviny jsou fixované/zničené natrvalo! U atenuovaných/živých vakcín podávaných orálně jsou funkční. Pokud dotyčný dostane atenuovanou/živou vakcínu, je možné, že je nakažen v té době příbuzným nebo stejným (říkají tomu divoká forma) virem, ty mrchy se kombinují (jejich RNA) a výsledek je postižený člověk po vakcinaci. Je to proces, kterému nelze zabránit, nelze ho ovlivnit, je to nečekaný a spontánní mechanismus evoluce virů. Za to nemůže samotná vakcína, ale za to může evoluce virů a fakt, že dané dítě nebylo úplně zdravé. Proto se dnes velmi dbá na úplné zdraví očkovaného dítěte. Nemělo by probíhat, i když sourozenec či příbuzný je jen nastydlý. Pokud při vakcinaci je postižené jedno/pár dětí na miliardy, při ne vakcinací jich budou tisíce a více. Virus není eradikován. U nás se v dnešních dnech očkuje zesílenou inaktivovanou/neživou vakcínou!
Nepovinná vakcína proti virové hepatitidě typu A, nemoc je známa také jako "nemoc špinavých rukou". Je to inaktivovaná vakcína proti viru +ssRNA Hepatitis A. Virus je kultivován na lidských diploidních buňkách, supernatant se (ultra)filtruje a inaktivuje formalínem/formaldehydem po dobu 15dní. Možná je důležité také podotknout, že všechny typy hepatitid (infekční zánět jater) jsou způsobeny jiným typem virů a pro každý typ se musí připravit jiná vakcína (pokud je to možné), s výjimkou hepatitis B a D typu.
Nepovinné vakcíny proti chřipce jsou dvojího typu. První je sezónní, ta je rekombinantní podjednotková a zaměřená na změny v hemaglutininu a neurominidáze, což jsou bílkoviny, které se mění každou sezónu (v druhé části). Druhá je celoroční a je to typ inaktivované vakcíny. Alantoidní (koukněte na obrázek embrya nahoře) tekutina kuřecích embryí, kde se chřipkový vir pěstuje, se odebere a inaktivuje se formalínem nebo β-propiolaktonem, Chřipkové viry Orthomyxoviridae (my jsme se učili i Paramyxoviridae) jsou –ssRNA a zvláštností je, že virová RNA je rozdělena na 7 molekul (8 u para) a to přispívá každý rok ke snadnějším rekombinacím mezi chřipkovými viry člověka a zvířat …a proto ty epidemie ptačích a prasečích chřipek a proto změněné typy virů unikají již stávající protichřipkové imunitě.

Na obrázku 11. dole je příprava inaktivované vakcíny pro SARS-Cov2 pro dokreslení postupu přípravy inaktivované vakcíny (P jsou pasáže, inaktivace formalínem, teplem nebo chemicky). Ghasemiyeh P et al-, A focused review on technologies, mechanisms, safety, and efficacy of available COVID-19 vaccines, International Immunopharmacology 100 (2021) 108162

Acelulární vakcíny (nebuněčné, nejsou to celé infekční agens, jen jejích části). Nemohou způsobit dané onemocnění.                                                                                                                                                            Vakcína proti černému kašli je acelulární a kombinuje se s ostatními. Bakterie Bordetela pertusis je Gram- aerobní ("potřebuje kyslík") bakterie, která napadá jen člověka. Celobuněčná vakcína přinášela v kombinaci tři vážné nežádoucí účinky a to febrilní křeče, horečku a nespavost. A tak se tím neočkuje. K očkování se používají toxiny (bílkovinného typu) vylučované touto bakterií. Říká se jim pertussový toxin, hemaglutinin a perlaktin. Bakterie se kultivují, supernatant se odebere a inaktivuje se formalínem/formaldehydem. Acelulární je 3x dražší než celulární, ale je bezpečnější. Kombinuje se s difterickým (záškrt) a tetanovým anatoxinem (toxoidy) a s vakcínou proti  Hemofilus influenze. V budoucnosti se  tyto molekuly (původně z bakterie) budou používat rekombinantní (viz II. část). Může být ale samostatně. Na obrázku 12. jsou láhve s formalínem. Je to výukový materiál pro uchovávání orgánů, těl. Formalín je silně toxický a dusivý, ale fixuje – hubí a uchovává. 

Toxoidové = anatoxinové vakcíny

Vakcína proti tetanu                                                                                                                                                  Clostridium tetani je Gram+ tyčka, schopna sporulace (přežít drastické podmínky). K očkování se používá bílkovinný anatoxin = toxoid, tetanotoxin, který je vysoce toxický bez úpravy. Bakterie se kultivuje, supernatant se inaktivuje formalínem/formaldehydem, toxoid je purifikován a zkoncentrován. Protilátky chrání i novorozence, může se očkovat při těhotenství. Existují dvě dávky, imunita (paměťové T a B lymfocyty) vydrží 10 let, u 72% populace až 25 let. Používá se v kombinaci s ostatními, protože to je bílkovinná molekula, tedy pomáhá ostatním imunizovat. Může být ale i použita samostatně. V budoucnosti se tato molekula (původně z bakterie) budou používat rekombinantní (viz II. část)

Vakcína proti záškrtu                                                                                                                                      Corynebacterium diphtheriae je Gram+, aerobní ("potřebuje kyslík"), nepohyblivá, nesporulující bakterie. Pro vakcínu se používá exotoxin (difterický toxoid) bakterie. Po množení ve fermentačních nádobách se toxoid inaktivuje formalínem/formaldehydem, koncentruje se, purifikuje a ultrafiltruje. Emil von Behring získal Nobelovu cenu v roce 1901 za vývoj terapeutického koňského antiséra (pasivní imunizace). Kombinuje se s tetanovým toxoidem, a pertusovým toxinem a s vakcínou proti Hemophilus influenze. Může být použita i samostatně. V budoucnosti se tato molekula (původně z bakterie) budou používat rekombinantní (viz II. část). Dle zjištěných informací, polovina populace v dospělosti už ochranu očkováním nemá.

Konjugované vakcíny, acelulární, nepoužitelné samotně                                                                                Vakcína proti Hemophilus influenze. obr. 13. Vakcína obsahuje polyribosylribitol fosfát (PRP) izolovaný z kapsulového obalu bakterie. Jak jsme již psala, je to významný faktor virulence/patogenity. Imunogenicita PRP je omezená, proto se musí tato vakcína konjugovat (připojit) na bílkovinný nosič. Byly použity čtyři různé typy nosičů. Tetanus toxoid (PRP-T) a diftpheria toxoid (PRP-D) jsou nejvýznamnější, po izolaci se PRP lyofilizuje/atenuuje.

Obr. 13. bakterie Hemophilus influenze a její polysacharidová molekula použitá k vakcinaci.

Nepovinná vakcína proti streptokoku pneumonie                                                                                                      Zápal plic je způsoben Gram +  streptokok pneumonie obrz. 14.  Pro vakcinaci se používá purifikovaný (čistý) kapsulární polysacharid (cukerný) bakterie. Kombinuje pro jedno očkování více pneumokokových sérotypů - heptavalentní, decavalentní, 23 valentní.  Protože jde o polysacharidy, vakcína se musí konjugovat (připojit) s nosným toxoidem: difterickým nebo tetanickým, nebo s netoxickým derivátem termolabilního enterotoxinu Escherichia coli. Např. Prevenar 13 proti 13 podtypům streptokoků

Obr. 14. bakterie Streptokokus pneumonie a její kapsulární polysacharidová část používaná k vakcinaci. "sometimes present" znamená, že jsou to faktory virulence/patogenity.

Nepovinná vakcína proti meningokoku                                                                                                       konjugovaná vakcína proti Neisseria meningitidis A+C, antigenem je polysacharidová (cukerná) podjednotka. Je to jeden typ očkovací látky proti meningokokům.

Jen pro shrnutí:                                                                                                                                                                                        V závorkách doporučovaný věk k očkování, dále v popisu choroba, typ vakcíny a antigen užívaný k vakcinaci                          Hexavalentní vakcína (2mes,3mes,4mes,12mes): kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli,                                        hemophilus B, hepatitis B, dětské obrně (10let)                                                                                                      Povinné očkování – bakterie
Corynebacterium diphtheriae - záškrt, anatoxin
Clostridium tetani – tetanus, anatoxin
Bordetella pertusis – černý kašel, inaktivované, acelulární = toxin, pertaktin, hemaglutinin
Hemophilus infleunze-pandemická chřipka, konjugovaná, polysacharid polyribosylribitol phosphat PRP

Povinné očkování - viry 
Hepatitis B virus - žloutenka, rekombinantní Hbs antigen vytvořený pomocí GMO pivních kvasinek
Poliovirus - dětská obrna inaktivovaná nebo atenuovaná 3 sérotypů A B C

Trivalentní vakcína – proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím
Rubella virus – zarděnky (14m,20m), atenuovaná
Meales morbillivirus – spalničky (14m,20m), atenuovaná
Parotitis virus – příušnice (14m,20m), atenuovaná

Použitá literatura: 
Očkování dospělých: Chlíbek, Roman, 1965-2019; 
Očkování u dětí: spolupráce specialistů a primární péče, Cabrnochová, Hana, 1965-; Lebl, Jan, 1955-; Roháčová, Hana, 1954-; Bronský, Jiří, 1977-; Keslová, Petra; Kosina, Pavel; Rumlarová, Šárka; Sedláček, Petr, 1963-; Škovránková, Jitka, 1948-2020
Očkování: minulost, přítomnost, budoucnost, Beran, Jiří, 1960-; Havlík, Jiří, 1928-2011; Vonka, Vladimír, 1930-2
IPVZ č. 207002103: Webinář – Covid-19 nejen v datech
č. 203111279: Mimořádný webinář – Akutní respirační infekce a covid-19 v ambulantní praxi
č. 03111280: Mimořádný webinář - Aktuálně o covid-19 pohledem medicíny založené na důkazech
č 203121101: Webinář – Aktuálně o covid-19: novinky v epidemiologii, terapii a očkování, 3.2.2022
č. 203121101: Webinář – Aktuálně o covid-19: novinky v epidemiologii, terapii a očkování, 15.3.2022

Publikace:
https://www.who.int/news-room/feature-stories/detail/how-are-vaccines-developed,
https://www.who.int/news-room/feature-stories/detail/manufacturing-safety-and-quality-control 
https://www.sciencedirect.com/search?qs=development%20of%20vaccine 
https://www.un.org/sustainabledevelopment/blog/2017/04/world-immunization-week-power-of-vaccines-still-not-fully-utilized-says-un-health-agency/

Informace o obsahu očkovací látky a testování, o rekombinantních DNA a RNA vakcínách, kovidových a dalších nepovinných očkování v další části.